---

Komentář k 6. edici pravidel asociačního kroketu

---

1. Přehled hry

1.1. Toto pravidlo je striktně informativní a jeho ustanovení platí pouze tam, kde nekolidují s podrobnějšími ustanoveními pravidel následujících. Nikdy tedy není korektní zdůvodňovat cokoli pouze odkazem na Pravidlo 1, pokud je záležitost pokryta jinde. Toto Pravidlo nicméně definuje (v části 1(b)), které koule jsou navzájem partnerské a (v části 1(d)) strikera, coby hráče, který je na tahu. Další hráč je označován jako "protivník", což je pouze implicitně definováno v Pravidle 4(e). Pravidlo 1(e) také podává zkrácený přehled vlastního obsahu hry a strikerova oprávnění na začátku každého tahu.

1.2. Povšimněte si, že údery navíc jsou získávány po jednom (viz Pravidlo 1(e)). Dosažením roquetu získává striker pouze právo na krokovací úder. Pokud jej zahraje úspěšně, získá právo na zahrání pokračovacího úderu. Výrok, že po roquetu se získávají dva údery navíc je striktně vzato nesprávný.

2. Kurt

2.1. Tohle je zřejmé. Pravidlo 2(a) popisuje standardní kurt a Pravidlo 2(b) odchylky a variace. Poslední věta Pravidla 2(b)(1) určuje, že vlastní hranice je abstrakcí definovanou fyzickým značením na kurtu. Jedná se o kompromis mezi nabízejícími se, ale nepraktickými definicemi buď coby přímky mezi rohy nebo coby fraktálního okraje skutečného značení. "V blízkosti" je ponecháno na úsudku rozhodčího, ale obvykle bude chápáno jako délka přímého okraje značení, který bude použit při testování, zda je koule mimo kurt; účelem definice je standardizace takových testů, a aby se malé plošky, kde materiál pro značení chybí, ignorovaly. Pokud se test děje přiložením holí k oběma stranám koule, je lepší je přiložit k vnitřní straně hranice a podívat se, zda koule mezi nimi vyčuhuje, než je umístit na samotné zančení a hledat mezeru ve značení.

2.2. Pravidlo 2(b)(2) se zabývá hranicemi z provázků a zmiňuje Pravidlo 35(d), pokud je taková hranice narušena. Situace, kterou popisuje Pravidlo 2(b)(3) je např. taková, kde byly tři koule umístěny na pomezní čáru a striker, který zamýšlí roquetovat tu prostřední, zjistí, že ta, která leží za ní, je také zasažitelná. Poté, co dojde k úpravě pozic v souladu s tímto Pravidlem, se koule již nepřemisťují, takže aby nedocházelo k dalším anomáliím, je lépe přesunout buď strikerovu kouli, nebo tu třetí směrem k hranici.

2.3. Hráči by měli zkontrolovat, zda jim vyhovuje umístění branek, středového kolíku a hranic ještě před začátkem hry, protože Pravidlo 2(b)(5) předpokládá, že s ním souhlasili jako se správným tím, že zahájili hru. Pouze skutečně velké chyby ("významné nesrovnalosti") jako je chybějící středový kolík nebo branka, nebo skutečně velká odchylka od správné pozice mohou být řešeny Pravidlem 55. Všimněte si rozdílu oproti eení špatně nakloněného kolíku nebo branky (viz Pravidlo 3(a)(3) a 3(b)(3).

3. Vybavení a doplňky

3.1. Kolík (Pravidlo 3(a))

3.1.1. Nástavec kolíku není částí kolíku pro účely rozhodování, zda došlo k získání bodu za kolík, ale není ani vnějším činitelem, pokud je připevněn ke kolíku (viz Pravidlo 3(a)(2)).

3.1.2. Běžně se stává, že je kolík v měkké půdě (nebo zasazený do velké díry) nárazem koule vychýlen z vertikály. To je porušení Pravidla 3(a)(1), které požaduje, aby byl kolík kolmý k zemi neustále. V souladu s tím může každý hráč kdykoli požádat, aby se naklánějící kolík narovnal.

3.1.3. Pravidlo 3(a)(3) nicméně určuje, že striker nesmí získat narovnáním kolíku výhodu. Takže pokud striker zahrál nedokonalý cross-peg, a všimne si, že narovnání kolíku by jeho cross-peg zlepšilo, měl by rozhodčí zjistit jak velká část obou koulí k sobě navzájem vyčuhuje před narovnáním kolíku. Následně musí upravit pozici jedné koule (nebo dokonce obou), aby zajistil, že představují k sobě navzájem stejně velký terč. Rozhodčí si také musí uvědomit umístění dalších koulí a zajistit, aby úprava pozic cross-pegovaných koulí nevedla k vytvoření, nebo naopak ke zrušení blokované pozice.

3.1.4. Odkaz na strikera je záměrný. Protivník může získat výhodu tím, že požádá, aby se kolík narovnal, ale pouze za předpokladu, že to udělá, dokud je stále protivníkem. V praxi to nastane pouze v případě, že vidí, že striker zahrál cross-peg a kolík se naklání. Pokud nicméně tuto žádost vznese až poté, co se stane strikerem, kolík se sice narovná, ale koule bude přemístěny tak, aby z toho nezískal výhodu. Nebude tedy schopen vytvořit větší terč nebo blokovanou pozici, která neexistovala před narovnáním kolíku. Pokud je vznesena žádost o blokované zdvižení, test musí být vykonán před narovnáním kolíku.

3.1.5. Odkaz na Pravidlo 53(a) a na Soutěžní řád umožňuje, aby bylo stanoveno, že požadavky na narovnání kolíku nebudou vznášeny v časově omezených hrách mimo situací, kdy je narovnání pro průběh hry podstatné. To zabraňuje zneužívání Pravidla 3(a)(3) bezskrupulózními hráči, kteří by chtěli pouze vyplnit čas.

3.1.6. Dlužno dodat, že český Soutěžní řád (stejně jako britský), konkrétně Ustanovení R(2)(h), do určité míry ruší ustanovení Pravidel 3(a)(3) a 3(b)(3). Rozlišuje mezi úpravou po podstatné změně (obvykle způsobené hráči z paralelní hry), kteroužto může požadovat kterýkoli hráč, a po níž se pozice koulí neupravují (protože byly umístěny předtím, než se stav změnil) a dalšími úpravami, o které může ádat pouze striker s tím, že se poté upraví pozice koulí, aby tak nezískal výhodu.

3.2. Branky (Pravidlo 3(b))

3.2.1. Všimněte si v Pravidle 3(b)(1) odkazu na Pravidlo 53(b) pro zápasy a turnaje, čímž se umožňuje hra na branky užší než 3¾ palce (95 mm).

3.2.2. Půlpalcová tolerance pro výšku branky je stanovena proto, aby se branky mohly v průběhu turnaje fixovat postupným zabíjením do země. Hráč má nicméně právo očekávat, že kotevní kříž nebude výrazně vyčuhovat ze země, protože v opačném případě by branka nesplňovala požadavky na tyčky branky uvedené v Pravidle 3(b)(1).

3.2.3. Pouze striker má právo požádat, aby se nakloněná branka narovnala. Naklonění branky obvykle znamená, že se branka naklání směrem k severu, nebo jihu, ale může to zahrnovat také náklon k východu, nebo západu, eventuálně kombinaci zmíněného. Striker však nesmí z této možnosti, kterou mu pravidla nabízejí, získat žádnou výhodu. Jakýkoli test blokování nebo toho, zda koule projela branku, musí být vykonán předtím, než se náklon branky opraví. Pokud striker žádá o narovnání branky po approachi, měla by být i pozice strikerovy koule upravena tak, aby se zajistilo, že hráč bude čelit stejným obtížím při průjezdu.

3.3. Koule (Pravidlo 3(c))

3.3.1. Je důležité, aby koule v herní sadě měly prakticky stejné odrazové vlastnosti a Turnajový rozhodčí by to měl, pokud je to možné, před začátkem turnaje zkontrolovat, alespoň v té míře, aby zajistil, že koule s rozdílnými vlastnostmi nebudou mezi sebou pomíchány.

3.3.2. Dočasné odstranění koule mezi údery je dovoleno a nepředstavuje to interferenci (viz Pravidlo 33(a)), za předpokladu, že pozice koule je předem přesně označena, a že je koule následně pečlivě umístěna zpět.

3.3.3. Povšimněte si, že striker nesmí získat žádnou výhodu dočasným odstraněním koule při přípravě na peel, protože natočení koule, která má být peelována musí zůstat zachováno. V praxi by se měl striker dočasnému odstraňování peelované koule vyhýbat, pokud to není skutečně nezbytné. Není nutné na kouli dělat značku, aby se tak označilo její natočení (ačkoli její pozice musí být samozřejmě přesně označena před jejím zdvižením jak je uvedeno ve 3.3.2. výše). Kouli je třeba jednoduše opatrně zdvihnout a neotáčet jí, zatímco je otírána nebo držena.

3.4. Hůl (Pravidlo 3(e))

3.4.1. Základní požadavky na hůl jsou tyto: hůl musí mít v zásadě totožné herní vlastnosti bez ohledu na to, kterou stranou kladiva se hraje, nesmí nabízet významnou výhodu oproti tradiční celodřevěné holi a nesmí na ní být připevněny žádné další pomůcky (viz Pravidlo 3(e)(1) až (4)). Tím jsou vyloučeny hole, které v konstrukci jednotlivých stran kladiva používají rozdílné materiály nebo odlišná závaží, hole s násadou mimo osu, hole jež nejsou kolmé pod vrchní omotávkou i hole opatřené laserovými zaměřovači, zrcátky a dalšími produkty bohaté fantazie a dlouhých zimních večerů. Z definice implicitně vyplývá, že kladivo má pouze jeden pár koncových ploch, takže používání čtyř- nebo šestistěnných kladiv není dovoleno.

3.4.2. Kroket následoval golf v zákazu omotávek i násad, které by byly tvarovány podle ruky hráče (viz Pravidlo 3(e)(2)). Tato oblast je sledována, protože jsou hráči, kteří používají násady nebo omotávky s výstupky, jejichž účelem je zvýšit stabilitu rukou na násadě, aniž by tyto výstupky byly striktně vzato otiskem ruky nebo rukou do všech detailů. Ačkoli to není kontroverzní u spodní omotávky (používané při hraní rollů), existuje názor, že dery by neměly být ulehčovány ničím, co by se dalo považovat za zvláštní pomoc. Tento požadavek není striktně aplikován u bona fide postižených hráčů za předpokladu, že tak nezískají výhodu oproti hráči bez daného postižení, který používá normální hůl.

3.4.3. Hole možno měnit mezi tahy, ale nikoli během nich, pokud nebyla původní hůl poškozena takovým způsobem, že to ovlivňuje její používání. Hlavním principem je, aby striker nezískal žádnou výhodu. Občas je třeba aplikovat Pravidlo 55. Protihráčka jednou zjistila, že náhodou a bez jejího dovolení použil striker její hůl a právě se nacházel uprostřed slibného breaku. Byla neústupná a žádala navrácení svého majetku. Zdravý rozum, prostřednictvím Pravidla 55, naznačuje, že by se jí mělo vyhovět. Je zřejmé, že striker tím žádnou výhodu nezíská.

4. Začátek a konec hry a tahu

4.1. Hra začíná hraním prvního úderu (viz Pravidlo 5(d)). To zahrnuje i úder, který je považován za hraný. V časově omezených hrách by měly bý spuštěny hodiny ve chvíli kdy dojde k příslušné události, obvykle když hůl zasáhne kouli.

4.2. Hra nekončí dokud nejsou splněny dvě podmínky: hráči opustí kurt (nebo na něm nezačnou hrát další hru) a jsou srozuměni s tím, která strana vyhrála. Je třeba si uvědomit, že není nutné, aby tato jejich dohoda byla korektní. Téměř vždy se hráči samozřejmě dohodnou správně na tom, kdo vyhrál, ale v časově omezených hrát občas vzniká zmatek mezi hráči, kteří neumí sčítat. Pokud se hráči nesprávně shodli na tom, že A vyhrál a opustí kurt, hra skončila s tímto výsledkem. V ještě vzácnějším případě když oba hráči opustí kurt ve víře, že hru vyhráli (nebo prohráli), nedošlo k dohodě a hra neskončila. Pokud uplynul časový limit, další hra už nicméně neproběhne, pokud nebylo skóre srovnané (s výhradou znovunastavení času, došlo-li k interferenci a bylo použito Pravidlo 53(g)(2)(B)), ale hra samotná skončí až se hráči dopracují správného výsledku. Podobné zmatky se obvykle odhalí při ohlášení výsledku manažerovi.

4.3. Všimněte si, že tah začíná hned tehdy, když skončil tah předchozí, a že existují dvě odlišné definice toho, kdy tato chvíle nastane.

4.3.1. Za normálních okolností (viz Pravidlo 4(e)(1)) tah končí když byl zahrán poslední úder tohoto tahu a koule i kolíčky byly správně umístěny (tedy např. po umístění koulí na pomezní čáru a umístění kolíčků na správné branky). Tato definice nezávisí na tom, zda striker opustil kurt.

4.3.2. Druhá definice (viz Pravidlo 4(e)(2)) se zabývá zbylými dvěma možnostmi. První je ta, kdy se striker mylně domnívá, že jeho tah skončil (tedy např. zapomněl, že je oprávněn ještě k dalšímu úderu). Tato definice konce tahu vyžaduje, aby jednak striker opustil kurt ve víře, že jeho tah skončil (tedy nestačí, že se šel občerstvit mimo kurt!) a druhak aby poté protivník hrál úder (viz Pravidlo 4(e)(2)(A)). Pořadí je důleité.

Příklad: Předpokládejme, že Čížek hraje s Črv take-off, dá do úderu příliš velkou sílu, ale než Črv opustí kurt, roquetuje Mdr. Čížek mylně předpokládá, že jeho tah skončil a umisťuje Črv na pomezní čáru. Než měl Čížek čas opustit kurt, netrpělivý Mečoun vstupuje na kurt a Črn roquetuje Žlt. Pokud nyní Čížek opustí kurt, ale uvědomí si svůj omyl dříve než Mečoun odehraje druhý úder, může přerušit Mečounovu hru a pokračovat ve svém tahu po správném přemístění všech koulí podle Pravidla 25(b)

4.3.3. Druhá možnost nastane, když striker o své vůli, nebo na požádání umožní protivníkovi hrát, zatímco jde pro kouli, která vyjela z kurtu, aby ji umístil na pomezní čáru. Protivník nemá žádné právo si stěžovat, když v takové situaci udělá dlouhý roquet (protože se domníval, že to strikerovi nebude vadit) a striker následně požaduje opakování úderu.

4.3.4. Všimněte si, že v handicapové hře musí být Pravidlo 4(e) upraveno v souladu s příslušným Rozhodnutím ORLC 4(e). Striker nemusí přemístit kolíčky před hraním handicapového tahu. Měl by přemístit koule, konkrétně strikerovu, pokud se tato nachází v pomezí, ale pokud tak neučiní, zahrání bisqu je platné, analogicky k 37(e).

4.3.5. V časově omezených hrách Soutěžní řád v ustanovení T2(a)(2) stanoví, že čistě pro účel rozhodnutí, kdo byl na tahu, když vypršel čas, tah končí a současně začíná další tah ve chvíli, kdy striker hraje poslední úder svého tahu. Účelem je podat přesnější definici než pomocí Pravidla 4(e) (jejíž aplikace může záviset na tom, kdy se koule zastavila) a vyhnout se nedůstojným tahanicím u přemísťován koulí a kolíčků.

5. Úder a doba úderu

5.1. Pravidlo 5(a) obsahuje frázi "s úmyslem zasáhnout kouli". To je zamýšleno jako odkaz na jednu konkrétní kouli, nikoli na libovolnou; o této kouli se také hovoří v 5(c), 5(d)(2) a 5(f). Jedná se o kouli určenou jako strikerova koule, pokud se jedná o první úder nehandicapového tahu a koule předtím ještě nebyla takto určena zdvižením (viz Pravidlo 9). Ačkoli je obvykle zřejmé, kterou kouli má striker v úmyslu zasáhnout, rozhodčí by jej měl požádat, aby určil tu, se kterou hodlá hrát, pokud jsou dvě koule velmi blízko u sebe, a následně konstatovat fault, pokud zasáhne tu druhou. V 5(e) a 5(g) kontext nicméně vyžaduje, aby "koule" byla chápána ve významu "libovolná koule".

pozn. překl. jedná se o extrémně spornou interpretaci pravidel, kde S. Mulliner jednak mění samotný význam textu pravidel ("a ball" interpretuje jako "the ball"), druhak popírá Pravidlo 9, stanovující, že v daném kontextu je jediným způsobem výběru SK hraní úderu (nikoli to, že striker nějakou kouli označí za SK).

5.2. Je v souladu s pravidly hrát úder, aniž by předchozí úder skončil, za předpokladu, že žádný z nich tím nebude ovlivněn. K tomu dochází nejčasteji, když striker po stop-shotu hraje pokračovací úder předtím, než se krokovaná koule zastaví. Pokud je pokračovací úder hrán jako rush, který posílá roquetovanou kouli blízko ke stále se ještě pohybující krokované kouli, protivník je striktně vzato oprávněn přerušit hru a požadovat, aby byl úder odehrán znovu podle Pravidla 55.

5.3. Všimněte si, že náhodný zásah strikerovy koule během castingu nepředstavuje úder. Úder a doba úderu nezačnou dokud hůl neminula SK během posledního nápřahu (viz Pravidlo 5(c)). Podobný náhodný kontakt spadá pod Pravidlo 5(f), dochází k interferenci strikera a aplikuje se tedy Pravidlo 33(a).

5.4. Úder je hrán pokud se strikerovi nepodaří zasáhnout SK (viz Pravidlo 5(d)(2)). Termín "nezasáhne" zahrnuje případy kdy se hůl ke kouli ani nedostane, stejně jako případy kdy jde podél nebo nad koulí. (pozn. překl. v originále použité slovo je "miss", které může znamenat jak "mine", tak "nezasáhne"; v překladu pravidel použité slovo "nezasáhne" bylo zvoleno právě s ohledem na tento Mullinerův oficiální komentář; protinožci nicméně obvykle interpretují "miss" pouze jako "mine", takže úder do země při pokusu o stop shot není v Austrálii a na Novém Zélandu obvykle považován za hraný úder). Nicméně úder není hrán, pokud striker záměrně zastaví, nebo odkloní hůl a povede se mu vyhnout zásahu koulí i faultu (viz Pravidlo 5(e) a oficiální rozhodnutí o něm). Je na rozhodčím, aby určil, o který případ se jedná.

5.4.1. "Přeruší" by mělo být interpretováno jako kontinuální proces, který musí začít předtím, než si striker uvědomí, že nezasáhnul, nebo že nevyhnutelně nezasáhne SK a který skončí tím, že znovu získá kontrolu nad svou holí a úderovým postojem na konci přerušeného švihu. Fráze "a hůl se nedotkla koule" je uvedena pro zdůraznění; vyplývá už z "před tím, než je hrán". Názor, že krokovací úder nelze tímto způsobem přerušit, protože by došlo k faultu tím, že se nepohnula krokovaná koule, je třeba zamítnout, protože přijmout jej by znamenalo, že všechny krokovací údery by měly být považovány za faulty už ve chvíli kdy začíná doba úderu. Pochybení podle Pravidla 28(a)(14) může být pouze důsledkem, nikoli příčinou hraného úderu.

5.4.2. Poté, co byl úder takto přerušen, striker není povinen opakovat úder, o který se pokoušel, ale může se naopak rozhodnout, jaký úder bude hrát, včetně rozhodnutí s kterou koulí bude hrát, pokud už nevybral SK. Je to jakoby přerušený úder vůbec nezahájil.

5.5. Striker může úder nechat považovaný za hraný, aniž by jej vůbec začal hrát, buď tím, že to řekne protivníkovi nebo záměrným minutím s úmyslem považovat úder za hraný. První metodě se dává přednost, protože u druhé může být obtížné rozhodnout mezi ní a minutím s úmyslem přerušit úder, nebo cvičným švihem; záměrně minutí jako způsob pro považování úderu za hraný tak možná bude zakázán až budou pravidla příště změněna. Pokud je úder považován za hraný, tah končí a pokud nechal striker považovat za hraný první úder svého tahu, musí označit která koule byla SK, takže se stal zodpovědným za její pozici v případě, že za ni nebyl odpovědný už předtím. Tuto povinnost má striker také tehdy, pokud hraje s protivníkovou koulí v prvním úderu tahu a chyba je objevena ve své reklamační lhůtě a odčiněna. Nevybral si strikerovu kouli v souladu s Pravidlem 9, takže musí určit jednu ze svých koulí.

5.6. V současnosti existují tři možná ukončení úderové doby.

5.6.1. K pochybením spadajícím pod Pravidla 28(a)(1), (2) a (3) (nepřípustný kontakt mezi tělem a holí) nyní nemůže dojít, pokud se předmětné události staly po vykonání švihu, který byl použit k hraní úderu.

5.6.2. Pokud striker hraje druhý úder aniž by ukončil postoj, který použil pro hraní předchozího úderu, třeba při approachi a následném průjezdu branky z velmi krátké vzdálenosti, úderová doba prvního úderu končí, jakmile skončí první úder nebo jakmile začne druhý úder, cokoli ze zmíněného nastane dříve.

5.6.3. Ve všech ostatních případech se použije tradičního pravidla, že úderová doba skončí, když striker "kontrolovaně ukončí svůj úderový postoj". Tuto záležitost rozhodne rozhodčí, záměrem je penalizovat hráče, který hraje úder takovým způsobem, že je pravděpodobné, že se koule odrazí zpátky na hůl nebo na oblečení, a aby se tomu vyhnul, odskočí stranou a přistane nebo spadne na jiné kouli.

6. Stavy koule

6.1. Koule v klidu (Pravidla 6(b))

6.1.1. Koule se stane koulí v klidu když se zdá, že se přestala pohybovat. Fyzici mohou říkat, že veškerá hmota je ve stavu neustálého pohybu, ale v kroketu tento test závisí na lidském oku. Protože je kroket hrán především pod širým nebem a na trávě, je možné, že se koule budou pohybovat evidentně samovolně, někdy i celkem značné vzdálenosti, a to vlivem gravitace, větru nebo stlačených stébel trávy. Ve většině případů nicméně není konečná pozice koule kriticky důležitá, takže test není nutné provádět s nadměrnou pozorností k mikropohybům. Krátce řečeno, striker může normálně hrát svůj další úder, jakmile se při poměrně zběžné kontrole zdá, že se SK přestala pohybovat.

6.1.2. Existují nicméně situace, kdy je vyžadována větší pozornost, a ty nastávají, pokud se koule může zastavit v "kritické pozici", definované v Pravidle 6(d). Jedná se o jakoukoli pozici, jejíž i malá změna by mohla podstatně ovlivnit další hru, jako je určení, zdali končí tah, došlo k dosažení bodu nebo je koule blokovaná.

6.1.3. Pravidla ve skutečnosti vytvářejí dvě kategorie kritických pozic, jmenovitě "kritická, ale netestovatelná" a "kritická a testovatelná". Druhá kategorie je vyjmenována v Pravidle 48(c)(4) a ve vztahu k tomu, zda je koule v klidu, je omezena na případy, kdy koule možná:

(1) projela brankou
(2) je v pozici k projetí branky
(3) vyjela z kurtu

Tyto superkritické pozice musí být odsouhlaseny hráči nebo testovány rozhodčím a nemá se zato, že se koule zastavila, dokud není příslušný test vykonán. Kritické, ale netestovatelné pozice spadají pod méně náročný požadavek, že pozice příslušné koule musí zůstat nezměněna po dobu alespoň 5 sekund. Pokud se poté pohne, je přemístěna zpět.

Abychom viděli, jak se to aplikuje v praxi, uvažme následující situace:

(a) Na rychlém trávníku který se svažuje, strikerova koule vyjede na vrchol nerovnosti a pak se sveze nějakou vzdálenost zpátky. Ačkoli nám fyzika říká, že okamžitá rychlost koule musela ve chvíli, kdy tato změnila směr, klesnout na nulu, není to dostatečné z hlediska Pravidla 6(b)(4), takže není přemístěna zpátky na vyšší pozici.

(b) Strikerova koule se právě prokvrdlala brankou a zdá se, že se zastavila na takovém místě, že ji projela. Striker si nicméně všimne, že se téměř okamžitě začne posouvat zpět, což dělá asi 15 sekund, po kteréžto době se ocitne zpátky v brance. Koule se nepřemístí, protože v kritické pozici nezůstala v klidu požadovaných 5 sekund.

(c) Strikerova koule se právě prokvrdlala brankou, evidentně se zastavila, a to v pozici, o které si striker myslí, že už se jedná o průjezd, ale není si jistý. Žádá protivníka, aby se podíval (protože žádný rozhodčí na obzoru není), ale předtím, než se tam protivník dostane, koule spadne zpět do branky. Byla v kritické pozici, která vyžadovala test, který nebyl proveden, takže se koule nebude přemisťovat.

(d) Stejně jako v (d), ale tentokrát si je striker jistější a ze zdvořilosti žádá protivníka, aby se podíval. Protivník rád věří strikerově úsudku a pokračuje v četbě. Zatímco se striker připravuje na další úder, koule se sveze zpět do branky. V tomto případě byla dřívější pozice odsouhlasena, takže se má zato, že se zastavila a je přemístěna v souladu s Pravidlem 33(c).

(e) Strikerova koule se právě prokvrdlala brankou, evidentně se zastavila v pozici, ve které ji jasně projela, ale další úder bude dost ztížený. Striker začne zvažovat možnosti, ale koule sklouzne zpět do branky. Rozhodčí by se jej měl zeptat, zda se koule přestala pohybovat, a pokud ano, zda od té doby uplynulo 5 sekund. Koule by měla být přesunuta na pozici, kde už projela brankou, pouze pokud si je striker jistý obojím.

(f) Strikerova koule se právě prokvrdlala brankou, evidentně se zastavila v pozici, ve které ji jasně projela, ale další úder bude dost ztížený. Striker volá rozhodčího, aby sledoval další úder, ale než rozhodčí dorazí, koule se sveze zpátky do branky. Ačkoli byla koule v kritické pozici, protože malá změna v jejím umístění by ovlivnila obtížnost hampered úderu, byla v klidovém stavu dostatečně dlouho. Navíc nemusela být testována, protože jasně projela brankou, takže je umístěna na pozici, kde byla předtím, než byl zavolán rozhodčí.

(g) Po slabě zahraném průjezdu branky Čížek zopakuje švih, umístí kolíček na branku a odchází z kurtu. Mečoun přichází a jde se podívat, zda koule může projet branku v dalším tahu a zjišťuje, že už je za ní. Poté co si u Čížka ověří, že se pohnula od chvíle, kdy ji tento naposledy viděl, je koule přemístěna na pozici, o níž se Čížek domnívá, že se zastavila a Mečoun hraje první úder svého tahu. Situace je obdobná případu (e): koule byla v pozici, která byla kritická, ale nemusela být testována. Pravidlu 4(e)(1) bylo učiněno zadost a Čížkův tah skončil.

6.2. Koule v ruce (viz Pravidlo 6(c))

Všimněte si, že koule v ruce je také vnějším činitelem. OR 6(c)(4) je zde, aby se zajistilo, že nekrokování, když k němu mělo dojít, bude pokryto, jak také bylo zamýšleno, Pravidlem 27(f) a nikoli, aby se jednalo o zásah vnějšího činitele!

6.3. Živé a mrtvé koule

6.3.1. Tyto termíny byly znovuzavedeny, abychom se tak vyhnuly nešikovným termínům typu "koule, která nemůže být roquetovaná". Je v souladu s pravidly způsobit, že SK zasáhne mrtvou kouli, ale nepředstavuje to roquet a výsledkem není získání žádného dalšího úderu, i když SK může v témže úderu roquetovat živou kouli nebo si započítat bod. Pochopitelně, že pokud SK roquetuje živou kouli a v témže úderu následně zasáhne mrtvou kouli, kontakt s mrtvou koulí neodnímá strikerovi právo hrát krokovací úder, které získal roquetem žívé koule.

6.3.2. Pokud se SK zastaví v kontaktu s mrtvou koulí po krokovacím úderu, striker má právo hrát SK v pokračovacím úderu tak, jak leží. To zahrnuje hraní od mrtvé koule, nebo hraní do ní, takže úder připomíná krokovací úder. Co striker nesmí udělat, je upravit pozici SK kolem mrtvé koule. To by představovalo chybu činění si nároku na krokování mrtvé koule (viz Pravidlo 27(d)) a mělo by za následek konec tahu. Tato skutečnost strikerovi nebrání v dočasném odstranění kterékoli z obou koulí podle Pravidla 3(c)(2), aby ji otřel, ale měl by pro to mít velmi dobrý důvod (jako je velká hrst bláta na kouli) a předtím o tom musí informovat protivníka.

6.4. Skupiny koulí (Pravidlo 6(h))

6.4.1. Kanón (viz Pravidlo 19(b) závisí na existenci skupiny koulí a ta závisí na tom, že alespoň jedna koule je pomezní. Pomezní koule je definována v 6(f) jako koule umístěná na pomezní čáru; podle OR 6(f) by to mělo být chápáno tak, že to zahrnuje i koule umisťované na startovní čáru na začátku hry, nebo po liftu.

6.4.2. Všimněte si, že SK nemůže být použita coby jediné pojítko s pomezní čárou, pokud tato situace nenastane na začátku tahu. To znamená, že pokud je striker oprávněn ke zdvižení, může vytvořit skupinu tří koulí umístěním SK do kontaktu s jednou ze dvou vzájemně se dotýkajích koulí, z nichž obě jsou trochu před pomezní čárou. Na druhé straně, pokud si SK započítá 2-zpět a vyjede z kurtu, takže musí být umístěna do kontaktu s jednou ze dvou vzájemně se dotýkajících koulí, kteréžto obě leží o něco před startovní čárou A, striker musí krokovat, aniž by pozici koulí upravil na kanón.

6.4.3. Všimněte si také, že SK nikdy nemůže být použita k přemostění mezery mezi dvěma pomezními koulemi, které jsou od sebe vzdáleny o průměr koule (nebo méně). Je tomu tak proto, že Pravidlo 19(a) požaduje, aby SK byla umístěna do kontaktu s roquetovanou koulí, ale nikoli s žádnou další.

6.4.4. Stejně tak nemůže být pohyblivá kanónová koule ("třetí koule") použita k tomu, aby přemostila mezeru za účelem vytvoření kanónu ze čtyř koulí, pokud existuje skupina 3 koulí se čtvrtou blízko ní, ale nikoli v kontaktu. Kanónová koule může být platně umístěna do kontaktu se čtvrtou koulí, ale to nemá za následek vytvoření skupiny 4 koulí, protože Pravidlo 19(b) odkazuje pouze na umístění SK, takže čtvrtou koulí nelze pohnout.

7. Vnější činitelé

7.1. Počasí není v kroketu vnějším činitelem, aby se tak zabránilo požadavkům na replay u minutých pokusů o roquet z důvodu závanu větru nebo poryvu deště. Počasí by nemělo být zaměňováno se svými důsledky. Náhlé záplavy nebo kusy sněhu dopadající na kurt (připusťme, že vzácné během letních her, ale nikoli neznámé ostříleným kroketistům ve Skotsku) by představovaly vnější činitele. Je nicméně možné, že koule v klidu se pohne v důsledku gravitace, větru, nebo kombinace obou. Taková koule musí být přemístěna (viz Pravidlo 33(c)).

7.2. Volné překážky také nejsou v kroketu vnějšími činiteli, aby se tak zabránilo požadavkům na replay u minutých pokusů o roquet z důvodu odklonění dráhy koule způsobeného kamínkem, větvičkou nebo žaludem, které by ležely na povrchu kurtu. Výjimečné okolnosti uvedné v Pravidle 7(b) by pokrývaly případ, kdy je na kurt vhozena hrst kamínků a některé z nich by zasáhly strikera poté, co zahájil úder nebo by kolidovaly s dráhou strikerovy koule během úderu.

8. Začátek hry

8.1. Volba barev nebo kdo začne nemůže být změněna, poté co byla učiněna.

8.2. Handicapové tahy mohou být hrány před tím, než jsou všechny koule zahrány do hry (viz Pravidlo 37(c)(2)), ačkoli pouze zřídka se bude jednat o takticky moudré rozhodnutí.

8.3. V prvních čtyřech normálních (tj. ne-handicapových) tazích musí být koule zahrány do hry ze startovních čar. Jediná výjimka se týká rozšířené hry, kdy hráč druhého nebo třetího tahu projede 4-zpět a dává tak soupeři kontakt. Kontakt může být hrán od libovolné koule, která byla zahrána do hry a nebyla vykolíkována (viz Pravidlo 36(d)).

8.4. Viz Pravidlo 26(b) pro situaci, kdy hráč nemůže hrát se správnou koulí a hra se musí začít znovu. Všimněte si, že k tomu nedochází, jestliže jsou koule hrány v pořadí Črv (chybně), Mdr (chybně), Žlt (chybně), protože reklamační lhůta pro chybu v prvním tahu ještě neuplynula, ať už byla Črn chabně zahrána nebo ne. Jestliže je chyba objevena před tím, než je hráno se správnou koulí, chyba prvního tahu se odčiní odstraněním všech koulí a umístěním Mdr, nebo Črn na startovní čáru a Čížek pak hraje druhý tah.

pozn. překl. Mullinerova interpretace pravidel v bodě 8.4. je sporná, podle názoru DaRKu by měla být situace posuzována tak, že nedošlo k zahrání ani jedné z koulí do hry, protože ve chvíli provádění úderu všechny představovaly vnější činitele, takže se z kurtu odstraní všechny koule a hraje Mečoun buď s Mdr, nebo Črn první tah.

9. Výběr strikerovy koule

9.1. Umístění koule na krokovací úder už není formou výběru ani SK ani RK. Existují pouze dva způsoby výběru SK, konkrétně její zdvižení (podle Pravidel 13, nebo 36), nebo hraní úderu s ní. Stejně tak nedochází k výběru RK dokud není úder hrán (viz Pravidla 16(d) a 19(c)).

9.2. Zdvižení koule slouží k výběru SK pouze když jsou splněny dvě podmínky, jmenovitě:

9.2.1. jedná se o kouli strikerovy strany a
9.2.2. striker je oprávněn ke zdvižení podle Pravidel 13 nebo 36 (viz Pravidlo 9(b)(1)).

Zdvižení protivníkovy koule, nebo zdvižení jedné ze svých koulí bez oprávnění je interference, a bude se aplikovat Pravidlo 33. Pokud si nikdo nevšimne omylu před tím, než je úder hrán, výsledkem bude chyba podle Pravidla 36 (špatná koule), resp. interference podle Pravidla 27(h) (zdvižení koule bez oprávnění tak učinit).

9.3. Koule může být "zdvižena" jakýmkoli pohybem, který se liší od hraní úderu. Poposunutí koule pomocí boku kladiva hole je v souladu s pravidly (ale není příliš uhlazené!). Stejně tak poposuntí pomocí úderové plochy hole, ale bezpečně se to dá provést pouze pokud je použit takový způsob, který se evidentně liší od hraní úderu.

10. Koule mimo kurt

10.1. Hranice by měly být chápány jako neviditelná svislá zeď dotýkající se vnitřku značení hranic. Nezáleží na tom, zda na příslušném místě není povrch rovný.

10.2. Koule opustí kurt, jakmile se dotkne imaginární stěny a nezáleží na tom, zda se pak odkutálí dovnitř kurtu. Ve vzácném případě může protivník tvrdit, že se koule blížila hranici buď kolmo, nebo pod malým úhlem a pak sjela zp

© 2004 Asociace českomoravského kroketu